2. Kapitola - Nečekaný zvrat

20. února 2008 v 20:19 | Draio |  Ztracená

"Roxette, tys to zase jednou pěkně posrala!"

"Do prdele."

"Baba jedna zasr-"


Kapitola druhá - Nečekaný zvrat

Bojovně se podívala do tváře své babičky. Už znovu jí nakazovala, co by měla dělat. Roxette toho všeho měla po krk. Už se sebou nenechá jednat jako s mudlovským šmejdem. Rozhlédla se po celé místnosti plné lidí. Hořce se ušklíbla, její drahocenná babička ji právě znemožnila přede všemi přítomnými.

"Pamatuj si, že dokud bydlíš pod mojí střechou, tak mě budeš poslouchat!" Grizeldě právě ruply nervy. Roxette se na ní nezaujatě zadívala.

"Dlouho to taky nebude tvůj dům, babi," poslední slovo skoro vyplivla odporem. "Každý ví, že už tady dlouho nebudeš."

"Co si to ke mně dovoluješ? Měla bych tě nechat ztřískat jako přašivýho psa nebo…"

"Nebo rovnou použít Cruciatus, ne?" Skočila jí otráveně do řeči. Nebožka se nafoukla, do tváří se jí vehnala červeň a začala se vztekem celá třást. Roxette na ty její výlevy byla zvyklá, dlouho to v sobě dusila, ale dnes se neudržela. Ovšem nehodlala tady tropit scény, její babička na to možná měla žaludek, ale Roxette už byla vyčerpaná a potřebovala odpočinek. Klidným krokem došla k úplně rudé bábi a do ucha jí sykavě zašeptala: "Pamatuj si pro změnu ty, že už se sebou dlouho nenechám zacházet jako s kusem hadru! Jednou mi za všechno zaplatíš, babi!" Odtáhla se a s přáním dobré noci odešla z místnosti.

Jakmile se za ní zavřely dveře, hlasitě si oddechla. Kdyby se snad včas nezarazila, stará paní Nesová by se na ní přinejmenším vrhla. Za to, co si k ní dovolila, jí ještě pěkně znepříjemní život. Opravdu se netěšila na to, až večírek skončí.

"Roxette, tys to zase jednou pěkně posrala!" vyhubovala sama sobě.

Uchopila skleněnou vázu, nejspíš po prababičce a vší silou ji mrštila o protější zeď. Křehká dóza se o ní s hlasitým Křach! roztříštila a na zemi po ní zbyly jenom ostré střepy. Zavřela oči a skousla si ret. Tohle neměla dělat, to prostě neměla! Proč vždycky otevře zobák a řekne něco, čeho později lituje? Oh, Bože! Jak tu starou lůzu nesnášela! Otevřela oči, které se zalívaly slzami. Otřela si je hřbetem ruky, nadzvedla si sukni a vypochodovala schody až nahoru, kde hlasitě třískla s dveřmi od svého pokoje.

Netušila však, že ji pozoroval ještě jeden pár očí..



"Roxette? Roxette! Kde jsi! Okamžitě pojď dolů!" ozvalo se zezdola. "Nepřej si, abych tam pro tebe musela dojít!"

Stařena je v ráži.

Otráveně se zvedla z postele. Cestou ke dveřím se shlédla v zrcadle, přistoupila k němu a mírně se poupravila, otřela rozmazanou řasenku a osušila oči. Zatáhla za kliku a vyšla ven na chodbu.

"Co chceš?" sykla. Postavila se před ni a čekala na její reakci.

Plesk!

Na tváři jí přistála facka. Rukou si přejela po zasaženém místě a vražedně bábi probodla očima.

"To tě odnaučí si ze mě utahovat!" zašeptala. "Ještě jednou si na mě otevřeš pusu a zažiješ peklo! O to se postarám!" Grizelda vytáhla hůlku a namířila ji na nic nečekající Roxette.

"Do prdele," vydechla a sesunula se k zemi. V křečích se zmítala na podlaze. Kroutila se a svíjela v náporu bolesti, když se síla kouzla stupňovala. Málem si prokousla dolní ret, když se snažila nevykřiknout. Najednou vše ustalo, bábi sklonila hůlku a Roxette se mohla opět volně nadechnout. Opatrně se zvedla na loktech a popadala dech, přičemž se jí zvedal žaludek. Přerývaně až sípavě dýchala a cítila na prsou nezvyklou tíseň, motala se jí hlava a měla pocit, že každou chvíli omdlí.

Grizelda se nasupeně obrátila a odkráčela pryč.

"Baba jedna zasr-" Roxette se hlasitě rozkašlala. V puse cítila krev. Vrávoravě se zvedla a opřela o zábradlí. Přímo před ní vysel babiččin obraz. Zhnuseně se na něj zadívala, načež si neslušně odplivla.

Shodou okolností se trefila mezi její oči.

Utřela si hřbetem ruky ústa a jala se vybelhat schody.

Rozrazila dveře pokoje, přičemž se nezapomněla přizabít o práh, hlasitě zaklela a svalila se na postel. Už se cítila i líp. Převrátila se na záda a zírala na nebesa.

"Ale stálo to za to!" ušklíbla se pro sebe. V hlavě se jí rodil plán..

"Whisky!" zakřičela do ticha. Ozvalo hlasité Prásk! a u nohou postele se objevil ušmudlaná, domácí skřítka.

"Paní si přeje..?" zapištěla ustrašeně, přičemž se instinktivně přikčila.

"Jistě, že si něco přeju, jinak bych tě asi nevolala!" obořila se na ní. "Zbal mi věci, špíno, a hned!" dodala důrazně.

Whisky nadskočila, až jí plandavé uši zavlály, uklonila se a zmizela. Roxette si povzdechla, posadila se a pomalu si rozšněrovávala těsný korzet. Vyklouzla z šatů, přešla celý pokoj až k ohromné mahagonové skříni, ve které se začala přehrabovat. Vytáhla černé džíny, mikinu s kapucí a koženou bundu, taktéž v černé. Úlevně si rozpustila vlasy, přičemž si je rukou pomalu pročísla. Rovná černá ofina, sestřižená pouze pár centimetrů nad očima, jí dodávala až zlý vzhled a splývající, taktéž rovná hříva, byla dlouhá do půli zad. Ustala v pohybu. Vzpomněla si na něco, bez čeho nemůže odejít, natáhla ruku k šuplíku, ale při prudkém pohybu jí nepříjemně píchlo na hrudi. Sykla bolestí a odněkud z dalšího šuplíku vytáhla baňku léčivého lektvaru.. s rumem.

"Sice by se to nemělo kombinovat.." zabručela a lokla si z lahve, na ex do sebe kopla lektvar, který ještě jednou zapila. Vrátila rum do šuplíku a otevřela ten nad ním, odkud vytáhla zažloutlé fotoalbum, jehož obsah už dávno znala nazpaměť. Začala v něm bezmyšlenkovitě listovat, dokud se nezastavila na požadované stránce. Byla zde fotka objímající se dvojice s dítětem v náručí. Přejížděla po ní prstem a upřeně ji sledovala. Rychle zamrkala, aby zahnala slzy, které se jí draly do očí, vyškubla stránku a strčila si ji do kapsy. Zarazila se.

"Whisky? Už si hotová?" šeptla. Přímo před ní se přemístila skřítka.

"A-ano, paní," vykoktala a podala Roxette batoh. Ta jí ho vytrhla z ruky a doslova ji vykopala ze dveří. Otočila se, došla do středu pokoje, přiklekla si k zemi a uvolnila dřevěnou parketu ze spár, zašmátrala rukou v prostoru a vytáhla zaprášenou láhev s whisky. Ušklíbla se.

"Přece jí tady všechen ten chlast nenechám," zabrbrala si pro sebe.

Flašku hodila do batohu, zvedla se a po špičkách se vkradla na chodbu. Potichu sešla schody a ještě tišeji se prosmekla mezi domovními dveřmi. Otočila se čelem ke ztichlé ulici, nasála do plic čerstvý vzduch a radostně se usmála. Konečně volná. Prošla kolem záhonu s begóniemi a zastavila se až na chodníku, kde se ještě naposledy ohlédla na svůj bývalý domov. Kysele se zašklebila, pozvedla ruku a vztyčila prostředníček.

Doběhla na konec ulice, už chtěla být, co nejdřív pryč. Zastavila se na křižovatce, kde nebyla ani noha. Najednou se ozval hrom. Vzhlédla k černému nebi, z oblohy začaly padat kapky deště. Nevrle se otřásla.

"To musí chcát zrovna teď, když zdrhnu?"

Rezignovaně si nasadila kapuci a vkročila do silnice.
Skřípění brzd proťalo tichou noc. Černé spálené stopy se táhly od kol vozu. Řidič se snažil marně zastavit. Rozšířily se jí zorničky a nechápavě se ohlédla. V uších jí dozníval zvuk troubícího klaksonu..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Žanet Žanet | E-mail | 20. února 2008 v 20:50 | Reagovat

takhle to useknout??? to snad ne :,( už se nemůžu dočkat pokračování =P  fakt naprosto suprová povídka ;)

2 Bariska Bariska | Web | 21. února 2008 v 8:38 | Reagovat

Hele, ty jedna ! Jako je zi jasné že se to nedělá tak to useknout?! zvláště nám slabomyslným osobám =D=D=D S pokrackem si maknii

3 Fall Fall | Web | 21. února 2008 v 17:51 | Reagovat

Nevim, jestli už jsem ti psala, ale spřátelim moc ráda

4 Drachia Drachia | 21. února 2008 v 18:05 | Reagovat

Psala a už dávno tě mám ve spřátelenejch :D

Mno, když už odpovídám Fall, tak (i když jsem se zařekla, že psát nebudu a nebudu) musim odpovědět i vám, který tak poctivě píšou a nenechávaj mě šmutnou :)

DĚKUJU! :D A utnout jsem to musela, jinak by to nebylo tak pěkný, ne? :D

5 M.o.n.i.k.a M.o.n.i.k.a | Web | 21. února 2008 v 18:53 | Reagovat

Ahojky, ráda se spřátelím... zítra to tam bude ;)

6 P@paja P@paja | E-mail | Web | 21. února 2008 v 19:48 | Reagovat

Jejda, sister přečetla jsem si to znova a došla jsem k názoru, že to není vůbec špatný.

No, možná ten origoš byl o něco víc promakanější (když mi řekla, že se to ani neuložilo, naše dvouhodinová práce v hajzlu, pěkně mě to dožralo)

S tím spoluautorem to neberte, tak vážně, já vymyslela jen ten název a pár dalších maličkostí. To je vše, ostatní práce je Špunta ;o) Těším se na další pokračování, i když už vím co v něm bude.

Cégra jsi fakt šikulka *vysmátý výraz*

7 anonímek anonímek | E-mail | 21. února 2008 v 20:08 | Reagovat

byla jsem tu a je to good. líbí se mi moc tvůj blog :-)

8 Drachia Drachia | 21. února 2008 v 21:43 | Reagovat

Děkuju :) Doufám, že se přídáš do fanklubu a budeš pravidelně psát komenty :D

9 Drachia Drachia | 21. února 2008 v 21:44 | Reagovat

Oj, sakra, ještě sestra...

Kuju, kuju, taky si myslim, jop, máš naprosou pravdu, jo, jo :D

10 M.o.n.i.k.a M.o.n.i.k.a | Web | 22. února 2008 v 22:13 | Reagovat

Hezký... jak už jsem ti řekla na icq... je tofakt dobrý, ale utnout to takhle blbě... ach jo ach jo

11 Blytonka Blytonka | Web | 23. února 2008 v 20:17 | Reagovat

Krásný!

12 Drachia Drachia | 23. února 2008 v 20:23 | Reagovat

Oh, díky :D Oběma.

13 Elizabeth Greenová Elizabeth Greenová | Web | 24. února 2008 v 9:10 | Reagovat

Jé...tak to se nám to rozvíjí, těším se na další, doufám, že bude brzo x))

14 Treia Treia | Web | 26. února 2008 v 19:32 | Reagovat

Skvělí.. Vypadá to moc pěkně.. Moc moc moc se těším na další kapču..:)

15 Peggy Peggy | Web | 28. února 2008 v 18:31 | Reagovat

To se nedělá, takhle to useknout!!! Já se teď budu třást nedočkavostí tak dlouho, dokud sem nehodíš pokráčko... Jinak tahle kapča je vážně skvělá =)

16 Drachia Drachia | 29. února 2008 v 18:16 | Reagovat

Hólky, ježiš děkuju :) Takhle jste mě pěkně překvapily, jste suproví ;) Mockrát děkuju.

17 Keira Fey Keira Fey | E-mail | Web | 7. března 2008 v 20:09 | Reagovat

Hustěěěěě xD Zlobivá holka ;)

18 Drachia Drachia | 8. března 2008 v 17:50 | Reagovat

Blázne xD

19 Leenikk Leenikk | Web | 20. března 2008 v 16:51 | Reagovat

Ty jo super!Je to hodně zajímavé, jdu dál!

20 Ivi Ivi | 25. března 2008 v 19:58 | Reagovat

ja skakam dal...hezky popis nastvanosti...jinak, rebelka...

21 Santana Santana | 25. září 2008 v 16:59 | Reagovat

krásný jsu na další,ale ten konec to se dělá??!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.