2. kapitola - Kariéra bezdomovce

4. února 2008 v 16:13 | Drajcle |  Dragon lady

"Jak dětinské."

"Ha, ha, ha."

"Petre! Slez mi z ruky, slintáš!"


Kapitola druhá - Kariéra bezdomovce

O rok později

"Seš blbá nebo co!?" zablekotá opilec, na kterýho jsem právě omylem vylila whisky. Tancovala jsem na stole dost žhavý tanec, takže jsem si ho nevšimla. Zvedl se ze židle tak prudce, až spadla na zem. Netvářil se zrovna přívětivě. Ladně jsem seskočila ze stolu. Teprve jsem se rozjížděla, moc jsem toho v sobě ještě neměla. Přišla jsem k němu blíž a sjela ho pohledem od hlavy až k patě. Zastavila jsem se na mokré skvrně, zamračila jsem se.

"A po mě chceš jako co?" Pohled jsem zaryla do vrásčité tváře statného muže, poznamenaného léty v drsných podmínkách zdejšího kraje. Na tvářích mu rostl neupravený plnovous a vlasy měl natolik slepené mastnotou, že mu zaručeně držely tvar i přes tuhle roční dobu. "Mám ti to snad vyprat?!" Velká část pobudů v hospodě se uchechtla, tedy ta, která byla ještě jakž takž při vědomí.

"Ale já znám i jiný způsoby, jak splácet dluhy, krásko," úlisně se usmál. Teď se zasmála většina ožralců.

"Na," k nohám jsem mu hodila peníz, který se s cinkáním zastavil o jeho botu, "jeden svrček, ten ti bude stačit," ušklíbla jsem se a dál o něj nejevila sebemenší zájem.

"Tak to teda ne!" zahřměl dosti chraplavým hlasem a jeho ruka si našla cestu k mému rameni. Chytla jsem ji a vší silou mu ji skroutila za záda do dosti nenormální polohy. Spadl na kolena a začal se kroutit bolestí.

"Co jsi říkal?"

"Promiň.." zašeptal potupně.

"Co?"

"Promiň!" zakřičel. Pustila jsem mu ruku, kterou si ihned začal mnout. "Mrcho," zabrblal si pro sebe. Otočila jsem se a vrazila mu jednu pěstí. Svalil se na zem a ztratil vědomí. Z nosu mu tekla krev.

"No tak, pomůže mu někdo?!" sykla jsem směrem k partičce, která incident sledovala. Lekli se a už už se hrnuli k ležícímu příteli. Přešla mě chuť na pití. Oblékla jsem si koženou bundu a zamířila ke dveřím. Potřebuju si pročistit hlavu.

Za ten jeden pitomej rok jsem se změnila. Žiju v Rumunsku vysoko v horách, kde se starám a cvičím draky. Je to výnosná práce, sice spíš chlapská, ale nestěžuju si. Nemám na výběr, jelikož pojem OVCE a NKÚ je pro mě věc zcela neznámá. Zvykla jsem si. I na to, že jsem jediná holka, která se za posledních patnáct let dotkla draka. Nikoho z vesnice neznám, kromě 'pár' známejch se s nikým jiným nestýkám.

Docela jsem i vyspěla. Chlapy z práce zjistili, že opravdu umím i jiný věci, než vrtit zadkem u tyče.. Momentálně nosím čokoládově hnědý, dlouhý, zvlněný vlasy. Na levý ruce mám koženou bezprstovou rukavici, pod níž schovávám tetování znázorňující draka, ani nevím, jak jsem k němu přišla. Černý kožený oblečení dokonale obkresluje křivky mého těla. Zásadně nosím kozačky. Kdejaká namyšlená slepice na mě žárlí. Dokonce o mě kolujou zvěsti, že nocuju s Ďáblem.. Lidská debilita nezná hranice..

Jak jsem řekla, máma mě nenašla. Nic o ní ani nevím. Vlastně se mi nijak nestýská.. jsem spokojená, dalo by se říct, že i šťastná.. Postavila jsem se na vlastní nohy a nemám potřebu to měnit. Podívala jsem se před sebe. Šla jsem po kamenné cestě, která končila u mě doma. Je to takovej výklenek ve skále. Vysoko v horách, kde mají nocleh i ostatní chlapy.

Ona totiž kariéra fracka bez domova není zas až tak příjemná, jak se na první pohled zdá. Když jsem do Rumunska přijela, neměla jsem kde se schovat před vlezlou zimou, žádný jídlo, pití.. Lidi jsou rádi, že nakrměj sví děti, natož aby vám, chudákovi z ulice, dávali milodary. Radši vás nechaj chcípnout před vlastním prahem. A takhle jsem se toulala měsíc a nakonec zakotvila tady. V jedné z těch 'bohatších' vesnic. Našla práci, nocleh a kámoše. Já jsem měla štěstí, ale o ostatních se totéž říct nedá..

Zimy jsou tady zlý. Můžete se ztratit ve sněhové vánici, uklouznout na ledu a hodit držku do krásný rokliny, která je nedaleko. Nebo vás může přepadnout kdejakej pobuda, znásilnit a zahrabat do sněhu.. nakonec vás najde nějaká dobrá duše, když bude na jaře roztávat sníh… A pak další problém, jídlo. Když nevíte, jak to chodí, lehko chcípnete hlady. Malebné to vyhlídky! Takže vítejte v Rumunsku, zemi "dobrosrdečných" lidí, divokých medvědů a nekonečných zim, doslova.

Zalezla jsem do bytu. Vymotala se z oblečení, zatopila v krbu a hygienu si dneska odpustila. Zalehla jsem do postele, zachumlala se do obrovskejch peřin a oddala se slastné ukolébavce spánku..



Ráno jsem se znuděně převalovala v posteli, spát se mi už nechtělo a lízt do tý morny venku.. to radši sežrat všechny šutry světa! Podívala jsem se na budík.

9:OO

Jéžiš, no tak už lezu. Nějak už jsem se vyhrabala a šla se umýt. Postavila jsem vodu na čaj, chleba namazala máslem a medem a dala se do jídla.

Ven jsem vylezla až za pět půl desátý. A rovnou si to razila k Viktorovi. Šéf, je to ten chlápek, co se znal s tátou. Pod nohama mi to klouzalo, nos mi rudnul a ruce mrzly. Nakonec jsem se "doklouzala" k dračí sluji. Vlezla dovnitř a hledala Bosse.

"No konečně!" zajásal natolik známí hlas. "Billie, už jsem se bál, že jsi si na ledu zlomila kramflek a brala to jako pracovní úraz," zasmál se suše.

"Ha, ha, ha. Moc dobře víš, že já podpatky nenosím," podotkla jsem trpce.

"Známe svý lidi," mrkl na mě. Jemně jsem se usmála. Boss byl vždycky tvrdej chlap. Ani nevím proč, ale ke mně se chová jinak. Na sví děti je přísnej, na chlapy, když něco zvoraj, ale na mě.. Na mě nikdy neřval, chápal mě, možná protože ví, co se mi v minulosti stalo, možná proto, že mě bere jako nevlastní dceru a cítí vůči mě jistou zodpovědnost, možná i kvůli tomu, že znal tátu, nevím. Pro mě je jako otec. Je to jedinej člověk, ke kterýmu mám opravdu blízko, svým způsobem mi přirostl k srdci. Jednoduše ho mám ráda.

Poplácal mě po rameni a odešel. Chvíli jsem se za ním ještě dívala, nakonec jsem se ušklíbla a otočila se směrem k několika stavbám. Pode mnou je menší kamenný plácek ve tvaru kruhu, měří necelý kilometr, odhadla bych. Dlažba nese znak kolonie, draka. Byl začarován tak, aby v noci svítil a naváděl zatoulané draky nebo poštu, když zuří sněhová vánice.

Nalevo je vysoký pahorek, ve kterém jsou dračí jeskynně, takzvaně sluje, jak tomu přezdíváme my, "odborníci". Jsou nahrubo vytesané do skály, ve kterých mají draci maximální luxus. Napravo je líheň, každý si snad dokáže představit, co se tam dennodenně odehrává. Jen tak pro představu, v kolonii je přes padesát draků.. Dále je zde kamenná cesta, která vede na cvičiště. Na konci cesta vybočuje a kroutí se dál do hor, na jejímž konci je překrásný výhled na okolní krajinu. Ráda tam chodím jen tak přemýšlet, nechat se unášet atmosférou.

Ale teď do práce.



Po každodenní šichtě se jdeme s klukama napít do naší oblíbený hospody U Tříhlavého prasete. A že prasat je tam požehnaně..

"Tak co, Billie? Kdy už se mnou půjdeš na to rande?" ptá se přiopile Frank. Na nutnou chvíli se zamyslím.

"Až ti přestane v hlavě čvachtat," zažvatlám. A co byste chtěli? Byla jsem na mol.

"A co se mnou?" nadhodí George a praští hlavou o stůl, nejspíš usnul.

"Tohle nemá cenu!" rozčílím se na oko. "Vy nic nevydržíte!"

"Ale má.. má to.. to.. no.. tamto.. Co to vlastně má?" zamotá se do toho Peter.

"Stejně si myslim, že by si nikdy a nikde studovat nemohla," zadumá se Frank. "Si na to až moc tupá. Asi ti za tu dobu, co si tady, zamrzli mozkový buňky."

"To není pravda!" hájím se.

"Vsadíš se?"

"Praštil tě troll do kebule? Já se nevsázím, to dělaj vymaštěný prasata, ne já," urazím se.

"Ty se bojíš! Vidíš to, kámo? Naše dračice se zlekla!" Má z toho Vánoce. Ví, že tohle na mě platí.

"No, tak dobře. Dobře! A o co se vsadíme?" nadhodila jsem.

"Že když vystuduješ v Hemeroidech, tak.."

"V jakejch Hemeroidech?"

"No, to je taková ta škola v Anglii, s takovym poťouchlym ředitelem, no s tim dědulou, co si asi před.. měsícem? Mno, plus mínus den, kupoval ty vejce.. dračí," dodal.

"Myslíš Brumbála?"

"Jo, jo toho potenta."

"Tak ten řediteluje v Bradavicích," povzdechnu si posměšně, "ty máš fakt IQ bublajícího bláta!"

"Hej!" ohradí se dotčeně, "Jaký bláto, simtě? Já jsem na rozdíl od tebe vzdělaný hoch!" Vypláznu na něj jazyk. "No, ale neodbíhejme od tématu. Prostě v Bradavicích.. teda upřímně, děsný jméno.."

"Taky si řikám." Dám mu za pravdu.

"No, a tam skysneš dva školní roky. Když to vydržíš a nezboříš školu, tak.. tak.."

"Tak budeš muset uhnat Bossova fracka!" potěšeně se zasměju. Úsměv mu zmrzne, načež si hlasitě odfrkne, bohužel na George, tomu leknutím sjede hlava ze stolu. Pak se ozve hlasité BUM! a po chvíli úděsné chrápání, následované nechutným zamlaskáním..

"Platí," povzdechne si Frank.

"Petre! Slez mi z ruky, slintáš!" ohradím se a nebohý Peter po vzoru George spadne pod stůl.. "No a co když to nevydržim?" povytáhnu obočí. Frank se zadumá a pak se zlomyslně uchechtne.

"Pak oběhneš polonahá celou vesnici," uculí se. Pitomec..

"Jak dětinské," vydechnu. "Ale jo, platí," podám mu ruku.

"Musíme to něčim zpečetit," zaprotestuje Frank.

"To kouzlo!" vyjekne přiopile George a začne se hrabat zpod stolu.

"A umí ho někdo? Ale jako fakt, bez prdele, nechci se probudit jako bezhlavá Billie s hrbem na zádech!"

"Já ho umim.." promluví sebejistě Peter a na důkaz vystrčí zpod stolu zdvižený palec.

A nakonec vyřkne formuli a tím můj poklidný život vyrve ze stereotypních kolejí..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pasu-Hanka pasu-Hanka | 4. února 2008 v 16:14 | Reagovat

Ha! Tak to byla super kapitola! Prej studovat v Hemeroidech - paráda! Moc se těším na další kapitolku, tahle povídka se mi zamlouvá čím dál víc a zajímavě se to začíná vyvýjet. Jsem zvědavá, jak to Billie v Bradavicích zvládne a jestli je nezboří :DD A taky doufám, že nebude žádnej tragickej sado maso konec ;)))

2 Drachia Drachia | 4. února 2008 v 16:14 | Reagovat

Neboj, sado maso nebude... plánuju absolutní krvák, ve kterym nikdo nepřežije (samo, že kromně chlapce, který všechny přežije... ehm, trochu si protiřečim) a hlavní hrdinka se vykuchá, tak, že jí polezou střeva a to vám, milý zlatí, všechno velice detailně popíšu... Muhehee, sem zlá.

Ne, kecám, momentálně se rozhoduju mezi variantami kuchnout x nekuchnout nebo zabít či nezabít... Nevim, osobně tragikoncům nefandim, jo, jasně, u Titaniku to ani jinak nešlo, osobně sem to Dicapriovi přála a tajně doufala, že se odporoučí za bublinkami, ale tady nevim, jestli by se sem heppáč hodil... Přeci jenom Poberti hexnou tak nebo tak.  

Ale spíš to bude mix, jak řikám, nevim, nechte se překvapit ;).  

Hani, děkuju za komentář, moc mě potěšil, akorát teď to začne hodně skákat mezi časy, možná to někomu nebude vyhovovat, ale jinak to vážně nejde... Mockrát díky! ;)

A vy, ostatní smradi, koukejte komentovat! Se vám s tim tady člověk patlá a stresuje a komentáře v ... nevyjadřuji se. Bylo by to sprosté a kazila bych tím mravní výchovu někrerých snadno zmaniputovatelných jedinců... A to já vážně nechci.

3 Denisse Denisse | 4. února 2008 v 21:21 | Reagovat

bobane, Ty moc dobře víš, že Tě mám ráda, ale na mě, nebohou stařenku, nemohoooucí... to bys toho chtěla moc xDxD zejtra, jestli bude čas, přečtu, ale dneska sem grogy... jinak k tomu dnešku a vůbec... já vim, že kvůli dundimírovi a jinejm závažnejm příčinám a zlomům v mým životě sem nejenom Tebe flákala a proto se blíží odplatá... muhehe... xD zejtra sice jedu ještě do Kobylis a pak jdu asi na chvíli na Svóru, ale třeba, že se na mým blogajzi objeví něco, co bude k Tvé ctěné maličkosti směřovát... jdu, čáo, sem grogy... a příště si odpusť ty taháky na aj... já to poctivě umim, všem 103 slov a Ty? opisuješ!!!!grrrr!

4 Denisse Denisse | 5. února 2008 v 16:09 | Reagovat

chyba: whisky... -whiskey

5 Denisse Denisse | 5. února 2008 v 16:10 | Reagovat

úlisně-úlysně, od slova lysý bobane

6 pasu-Hanka pasu-Hanka | E-mail | Web | 6. února 2008 v 14:11 | Reagovat

Drachia: Jo, tak to si mě uklidnila :))) Krváky moc nemusím a byla bych ráda, kdyby třeba v téhle povídce Poberti zůstali naživu. No, kdo říká, že na to musí navazovat knížky o HP? Samozřejmě vím, že je nesmírně nudný a zdlouhavý si vymýšlet komplet vlastní konce a pak je dokonce napsat, ale u týhle tvý povídky... Nevím. Za happy-end a živý Poberty bych byla ráda, protože v 98% povídek o Pobertech, co jsem četla, na konci hlavní postava umřela anebo byl klasický konec od Rowlingový - smrt Potterových a zavření Siria do Azkabanu. Každopádně nepřestávám doufat, že to dopadne dobře :D Smrtijedi, ať si klidně i s Voldym zhebnou, ale ty ostatní bych klíďo píďo nechala žít :))))

7 Drachia Drachia | 6. února 2008 v 14:47 | Reagovat

Přesně! To já tvrdím úplně to samí! Je strašně nudný číst, jak všichni hexnou, neřikám, že miluju ty přeslazený konce, ale když je tam něco dobrýho, třeba básnička nebo fakt moc hezkej dodatek...

Já preferuju heppáče. Jo, u některejch povídek by to bylo blbý, ale zas na druhou stranu... Fajn, přečtete si strašně hezkou povídku, ale co se nestane? Hlavní hrdinka si podřeže žíly. Pak máte takovej divnej pocit, prostě ste smutní a já teda nehodlám číst povídky, co vám akorát nahoděj depku!

Takže tady asi zvolim heppáč, ale fakt nevim... nemůžu ti to takhle říct, protože povídka je teprv v ranym stádiu zrodu, takže je moc brzy na to říkat, jak skončí... Ale zabíjet ji nehodlám! I když fakt je, že na Voldym bych se vyřádit mohla... :)

A Pasu? Děkuju, že komentuješ, alespoň ty z "oboru" :) Moc si toho cenim, vážně :) Až budu mít čas, tak si přečtu i tvý povídky, byla jsem na tvejch stránkách, ale momentálně nemám čas, takže nevim, kdy se na povídky vrhnu... :) Nechceš spřátelit?

8 Hate Hate | Web | 6. února 2008 v 20:25 | Reagovat

Nádherná kapitolka... a přestaň vyhrožovat a pokračuj, notak, jáse taky snažím O:)

9 Drachia Drachia | 6. února 2008 v 20:34 | Reagovat

Ale ještě tady neni deset komentů... :) *ďábelský smích* Třetí sem vložim až bude obetovaná...Ale aby si neřekla, tvé snahy si cením... Brr, mluvim až moc spisovně, to mám z tý kapitoly, co teď píšu... Tfuj! Musim se toho nějak zbavit...

Fajn, že si zavítala na mí stránky... :)

10 Denisse Denisse | 7. února 2008 v 17:04 | Reagovat

ty tvoje pravopisný chyby překračujou mezí... ani sem to nečetla celý a dostává mě to xD ne, nic ve zlym bobe, sranda...

11 Hate Hate | Web | 9. února 2008 v 14:44 | Reagovat

Ale to je samozřejmost! Byla jsem tu už dříve, ale jsem velmi líný človšk a ke spoustě věcí je třeba mne doslova dokopat :)

12 Drachia Drachia | 9. února 2008 v 15:57 | Reagovat

Třeba k jakejm? :)

Mno, a když to vidíš takhle, jako samozřejmost, to je potom v požádku :D

13 Merisa Merisa | Web | 24. února 2008 v 19:37 | Reagovat

To bylo bájo ... :) Už se moc těším, až bude s pobertama na škole. Tyhle povídky se mi strašně líbí a z pobertů mám docela ráda i Petra, i když na Siria nemá :D Myslím, že Billie si bude rozumět s Hagridem ;D

14 Peggy Peggy | Web | 28. února 2008 v 18:48 | Reagovat

Tak tohle je další super kapitola... jdu si přečíst další =)

15 Peggy Peggy | Web | 28. února 2008 v 18:48 | Reagovat

Tak tohle je další super kapitola... jdu si přečíst další =)

16 Peggy Peggy | Web | 28. února 2008 v 18:48 | Reagovat

eh, sorry za dva komentáře...

17 Drachia Drachia | 29. února 2008 v 18:25 | Reagovat

Meriso, mno vidiš, s Hagridem... to mě nenapadlo :D Určitě toho využiju a děkuju za krááásnej koment :)

Peggy, neva, to se stává :D Thanks for koment ;) Very, very much :D

18 Fiera Fiera | Web | 12. března 2008 v 16:56 | Reagovat

Tak před touhle kapčou skládám klobouk z hlavy dolů. Opravdu povedená hlavně ta hláška s Hemeroidama :D. No nic valím na další

19 Estel Erunámë Estel Erunámë | Web | 1. dubna 2008 v 13:26 | Reagovat

Hmm... Billie je asi hodně tvrdá holka.... asi si prožila svoje... :D ale ten černý humor...:D:D:D no... myslím, že je se Dračí lady stává jednou z mých FVRT povídkou.. :D

20 P@paja P@paja | Web | 22. dubna 2008 v 16:22 | Reagovat

Sister ožralové jedou...

21 Siarra Siarra | Web | 28. srpna 2008 v 7:41 | Reagovat

je to moc dobre :D zacina ma to chytat

22 Lily of the valley Lily of the valley | Web | 24. srpna 2009 v 16:46 | Reagovat

Hmmm...:D Zní to trochu moc Mary Sueovsky, jestli chápeš.:D (Zní to trochu jako Dum spiro, spero, sakryš.:D)
Ke všemu - kterej debil by se vsázel na dva roky? (Ke všemu, když to nesplní, oběhnout vesnici...:D)
Ale jinak mě to baví a jdu na třetí (a sakra, ona je vlastně pozastavená. Chjo.:D)

23 Dráslo Dráslo | 24. srpna 2009 v 20:06 | Reagovat

Víš, Lily :D ona je pozastavená přesně kvůli tomu :D A věř, že když si opilá, tak se o moc chytré věci nesázíš :D

Nehodlám v ní pokračovat, je možné, že ji smažu, ale zase.. byly to moje začátky :D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.